[trim length="250"]

Občas vám někdo (třeba Earth Music 🙂 ) delší dobu nebo opakovaně nabízí kapelu/umělce, říkáte si, jo, to je docela dobré, ale chybí tomu koncovka a kapela u vás ještě pořád nehrála. A potom ji konečně uvidíte naživo a nechápete, proč jste s tím tak dlouho váhali. Jedním z takových případů jsou MiraMundo z Barcelony. Krásná, lehounká, prosluněná hudba a stejně takoví muzikanti, lidé, s kterými máte pocit, jako byste se znali odjakživa.

MiraMundo jsou novým přírůstkem do naší agenturní rodiny a než zprovozníme jejich profil tady na našem webu, můžete se podívat na jejich 3 nové videa z nedávno vydaného alba. A pokud věříte mému dobrému hudebnímu nosu, tak nečekat a rovnou si je zabookovat.

MiraMundo – Slitter
MiraMundo – Alma de papel
MiraMundo – Angeli de la notte

[/trim]
[trim length="250"]

PREßBURGER KLEZMER BAND 2017: Klezmer dance party!

Preßburger Klezmer Band přináší v roce 2017 taneční smršť, program ušitý na míru speciálně pro hudobní festivaly. Program, který zvedá obecenstvo na nohy a vyzývá k tanci. Směs klezmerových tradicionálů, jidiš písní, balkánského temperamentu a folklóru střední Evropy, to vše s nádechem jazzu a virtuózními improvizacemi. Nenechejte se dvakrát prosit a tancujte, užívejte a nechejte se vést temperamentní hudbou. Nic jiného se totiž při tomto programu ani dělat nedá!

Vedle „Klezmer dance party“ ale Preßburger Klezmer Band vystupují i s dalšími programy, jako „Klezmer meets Balkan“, „Večer zábavy na židovské téma“, „Balady“, „Východ“  a další.

O KAPELE

Jedinečné bratislavské hudební seskupení Preßburger Klezmer Band si od svého založení v roce 1995 získalo množství příznivců. Tato první slovenská formace, inspirující se emotivní a taneční hudbou původem ze střední a východní Evropy, známou jako klezmer, je zároveň jednou z nejoceňovanějších skupin svého zaměření v Evropě. Její energický hudobní kokteil je podmanivě namíchaný ze židovské, balkánské a orientální hudby, stejně jako ze slovenského a romského folklóru, to všechno s originální esencí současných moderních stylů jako jazz, rock, reggae a latina. Preßburger Klezmer Band patří mezi přední představitele evropské scény world music.

Skupina od svého vzniku absolvovala množství rozmanitých vysoupení nejen na Slovensku a v České republice, ale i v Evropě a zámoří, počínajíc multižánrovými hudebními festivaly, přes koncerty v klasických hudebních sálech a synagogách, až po zábavy na plesech, oslavách a firemních akcích. Vystoupení kapely přinášejí podmanivou interpretaci známých i unikátních písní především v jazyku jidiš, ale i ve slovenštině, angličtině a balkánských jazycích a vyzařují strhující emotivnost i nakažlivý taneční náboj klezmeru. Preßburger Klezmer Band má na kontě sedm alb a množství úspěšných spoluprací na filmových, divadelních a jiných projektech. Předposlední album „Tants mit mir“, na kterém mj. hostuje jeden z nejlepších klezmerových klarinetistů Merlin Shepherd, získalo cenu Radio_Head Award 2012 v kategorii World Music/Folk.

Sestava:

Marta Potančoková / Ivana Ecetová – sólový zpěv
Snežana Jović-Werner (Srbsko) – akordeón, sólový zpěv
Andrej Werner – housle, vokály
Miro Lago – klarinet, vokály
Valér Miko – klavír, syntetizátor, vokály
Samo Alexander – kontrabas, sólový spev
Jano Oriško – bicí, perkuse

Stálí hosté:
Karine Sarkisjan (Arménie) – sólový zpěv
Linda Luptáková – lektorka klezmerových tanců


[/trim]
[trim length="250"]

Sergent = četař, seržant,  Pépère = 1) obtloustlý, kulatý, 2) pěkný, pořádný, 3) poklidný, pohodlný, fajn,

Sergent Pépère to je neodolatelná směsice jazzové, cirkusové, balkánské a filmové hudby s příchutí ska, latiny a francouzského šansonu. Sergent Pépère je synonymem pro vynikající instrumentální výkony, dokonalou sehranost a živelnou radost z hraní, to vše podáváno s virtuózní lehkostí a mistrovským nadhledem, jen jakoby mimochodem… Sergent Pépère musíte ale především vidět – jejich hudba funguje především v dokonalém spojení s jejich vizuální show, cirkusovými kostýmy a pantomimickými gagy – obecenstvo zapomíná na čas a rádo se nechává přenést na bulváry Paříže, do cirkusu, na istanbulské tržiště, na balkánskou svatbu, do přístavního baru Buenos Aires, na karneval v New Orleans a také do němých filmových grotesek Charliho Chaplina. Sergent Pépère je kapela, která dokáže zasáhnout a rozesmát jazzmany, rockery, technaře i folkaře, od dětí až k dědkům, protože mluví o tom, co máme vevnitř všichni společné.

Sergent Pépère, kteří jsou často přirovnáváni k balkánským, ale i neworleánským dechovým kapelám, mají za sebou bohaté koncertní zkušenosti z hraní na festivalech po celé Evropě a především jako mobilní pouliční divadelně-hudební ansámbl. Svědčí jim úzký kontakt s publikem, jejich klubová nebo pouliční vystoupení mají nezapomenutelnou atmosféru tím, jak publikum bývá vtaženo do děje.

Pocházejí z bretaňského Rennes a vznikli na základech pouličního divadla Arpion Celeste. V ČR zdomácněli v letech 2002 – 2009, kdy tady absolvovali desítky koncertů a získali si početný zástup nadšených obdivovatelů. Objevili se např. na Colours of Ostrava, Letní Letná, Noc s Andělem, Prázdniny v Telči, Letní filmová škola, Kolínský Mimoriál, Folkové prázdniny v Náměšti, Svatováclavské slavnosti v Českém Krumlově a Břeclavi, v pražském Paláci Akropolis a mnoha dalších festivalových, klubových i pouličních vystoupeních.

Recenze – Ohlasy

„… To všechno ovšem bylo naprosté nijaké nic proti úderníkům z Francie, kteří pod názvem Sergent Pépère téměř vyhodili nádvoří do vzduchu… Kostýmy, hravost, blbnutí na pódiu i pod ním, schopnost dělat si legraci ze sebe sama, hra na tubu na didgeridoo způsob a kvalitní muzika, toliko pár indicií pro neznalce.“
David Věžník, Folkové Prázdniny, Musicserver.cz

„Kolín – Litry potu tekly ve čtvrtek večer nejen z mnoha desítek diváků, ale i francouzské kapely Sergent Pépère, která příchozí bavila v sále štítarské hospody La France.“
(hej) Kolínský deník – 24.6.2006

„…francouzskému Sergentovi jsem se smál jako debil. Módní přehlídce metrosexuálù, největšímu bluesovému zpěvákovi naší doby, magické akci mistra Nestora, perkusistovi, který „hovoří plynně česky“ i celému spolku najednou. Připadal jsem si jako v Bohnicích a cítil jsem se naprosto skvěle.“
Milan Zeibert, Plátek – Folkové Prázdniny, Náměšť nad Oslavou

„…Bylo radostí sledovat, co všechno jsou Francouzi (komedianti jedni) schopní učinit, aby publiku udělali potěšení. Stoprocentní přesvědčivost a nasazení. Absolutní vrchol festivalu!“
Vladimír Sládek, Ostrovní Mimoriál se všudepřítomnými ufony, Kolin.cz

„…kapela předvedla opravdu velmi propracovanou show s prvky všeho možného i nemožného a rozesmála alespoň na chvíli úplně každého.“
www.kulturniakce.cz, koncert S.P. v Paláci Akropolis


[/trim]
[trim length="250"]

Izraelská perkusistka, skladatelka a muzikantka Liron Meyuhas a její poslední projekt La Gitana jsou od této chvíle skvělou posilou našeho rosteru umělců, které zastupujeme v ČR. Podívejte se na její profil mezi zastupovanými umělci v ČR.

[/trim]
[trim length="250"]

Terne Čhave jsou považováni za jednu z nejstarších, ale také nejúspěšnějších českých romských skupin. Doma hráli na všech velkých a kupě malých festivalů a projeli také velkou část Evropy, od Polska, Slovenska a Maďarska přes Itálii, Španělsko, Francii, Benelux, Německo až po Anglii a Skotsko.

Terne Čhave představují na české i evropské hudební scéně jedinečný fenomén. Již od svých počátků, které sahají do 80. let, se drží romských kořenů, ale jako jedna z mála (původně) romských kapel se nespokojují s nekonečnými variacemi na klasický romský folklór. Potřeba hledání výrazu, který by odrážel nejen hudební zkušenost jednotlivých muzikantů, ale i osobní pohled na svět, vede k tomu, že se v jejich hudbě objevují prvky mnoha různých stylů (funk, soul, rock, folk, ska, blues, jazz, world music…) nebo energie ulice.

Možná vás napadlo, co je to vlastně ta „romská hudba“? Cymbál, husle a brača? To už ale dávno neplatí… Romové byli odjakživa hudební všežravci a dokázali si přizpůsobit hudbu jakékoli země a doby, ve které žili, k obrazu svému. Stejně tak se i Terne Čhave zmocnili nástrojů dnešních rockových kapel a spojili jejich potenciál se svou pověstnou energií. Jejich romství se projevuje v osobitých melodiích a zejména v romských textech, ve kterých zpívají o místě dnešních Romů (a vlastně všech lidí) v neustále se měnícím světě, o hledání vlastní cesty a identity, ale i o tématech, jako jsou peníze, práce a jídlo (halušky). Inspiraci čerpají z vlastních zkušeností a příběhů, díky čemuž jsou texty autentické, bez ohraných klišé nebo patosu. Kapela sama si ale se svým stylem moc hlavu neláme a ani vám na podobné úvahy nezbude čas, většina skladeb se totiž odehrává v ďábelském tempu. Pokud byste ale samou zvědavostí nemohli usnout, prozradíme vám, že tohle je skutečný cikánský rock’n’roll alias ROM’N’ROLL!!!

Co si z hudby Terne Čhave odnesete, je zcela na vás. 9 z 10 psychologů ale garantuje, že tento příval pozitivní energie a emocí je tím nejlepším lékem na deprese. Vždyť na co by nám byly problémy, kdybychom se z nich nemohli vyzpívat a vytancovat?!

PRESS

Rozhovor: Terne Čhave inspiroval vítr i životní zlomy. Co píseň, to story (iDNES, 2019)

Dokument/video: Terne čhave: Jeunnes Hommes (TV5 France, 2019)

Rozhovor: Interview pro TV5 France (2018)

Recenze: Terne Čhave, Balvaj (Radio Proglas, 2018)

Recenze: Hudba Terne Čhave zažene i smrtku (Novinky.cz, 2018)

Rozhovor: Jak se vám líbí (Hudební rozhovory.cz, 2015)

Rozhovor: Lidi nás vyhecují k lepšímu výkonu (Radio Proglas, 2010)

Rozhovor: Jsme schopni zaujmout od prvních tónů (Folk.cz, 2010)

Rozhovor: Česko je větší dupárna (Deník.cz, 2009)


[/trim]