[trim length="250"]

Jazz bez dýchavičnosti, rock bez klapek na očích a avantgarda bez domýšlivosti. V belgické kapele Dans Dans se propojují talenty tří z nejlepších hudebníků celého Beneluxu na absolutním vrcholu jejich kariéry!

Dans Dans je jedinečný hudební kolektiv, který tvoří kytarista Bert Dockx (frontman uznávaných Flying Horseman),Frederic Jacques (basista kapely ikonického Marka Lanegana a sám impozantní písničkář a zpěvák, tvořící pod monikerem Lyenn) a vynikající perkusista a multiinstrumentalista Steven Cassiers (spolupracoval s lidmi jako Dez Mona či i u nás dobře známou kapelou DAAU.

Když v roce 2012 vydali vlastním nákladem a ve vlastní produkci první eponymní album, byli Dans Dans již řadu let stálicí v okruhu vyhlášených vlámských jazzových klubů a kaváren. Album zaznamenalo obrovský úspěch v undergroundové komunitě, bylo okamžitě vyprodáno a brzy se z něj stala kultovní klasika. Výrazná, originální a intuitivní kombinace hudebních stylů a neotřelý způsob, jakým Dans Dans umí přetavit skladby jiných autorů (od jazzových standartů po písně Nicka Drakea) i nespoutaná intenzita jejich nápaditých živých vystoupení, okamžitě upoutaly pozornost náročných hudebních fandů, novinářů a promotérů. Dans Dans dokázali svojí originalitou a strhujícími koncerty jako první propojit do té doby ne příliš nekompatibilní světy belgické jazzové scény a fanoušků popu, rocku a elektroniky.

Nadšeně přijatá vystoupení na festivalech jako Cactus, North Sea Jazz a Pukkelpop, Gent Jazz, Ljubljana Jazz a Jazz Middelheim, stejně jako další studiová i živá alba, potvrdila pověst Dans Dans jako jedné z nejzajímavějších současných belgických kapel. V posledních letech skupina cestuje po celé Evropě a sbírá nadšené reakce i za belgickými hranicemi.

V dubnu 2021 vyšlo jejich páté album Zinc, na kterém renomovaná producentka Christine Verschorren (Philippe Catherine, Ivan Paduart) vyzdvihuje jejich fascinující souhru, úžasnou plynulost, jemné vazby i hluboké vrstvení. Hudební styly a vlivy se organicky mísí a sublimují do toho, co lze nazvat výhradně a pouze Dans Dans music. “Tohle není fusion ani rock, jazz nebo ambient,” říká za kapelu Bert Dockx a dodává: “Je to zvuk hledajícího citlivého člověka, nadčasového tajemného snu, jeho podstaty, srdce a duše.”

Garážový jazz, psychedelické blues, noirový soundtrack nebo vesmírný rock’n’roll: na Dans Dans se hodí spousta nálepek a všechny jsou do určité míry použitelné, stačí si vybrat.

Bert Dockx: kytary, kazetový magnetofon
Fred Lyenn Jacques: baskytara, baritonová kytara, synth
Steven Cassiers: bicí, perkuse, synth


[/trim]
[trim length="250"]

Po prvním a vyprodaném koncertu v Café V lese se do Prahy vrací LAUREN RUTH WARD. Tentokrát se představí ve smíchovském Futuru a přiveze své nové album “Vol.II”, které vyšlo 13. března 2020.

Každý, kdo viděl zpívat Lauren Ruth Ward, si pamatuje, když ji viděl poprvé. Není moc zpěváků, kteří vás takto osloví. Cítíte, že zpívá z každé své buňky a dokáže na chvíli změnit i vaši vlastní chemii. Říkáte si, když ona může být větší než její vlastní tělo, proč bych nemohl(a) i já ? A vy víte, že můžete. A co je ještě lepší, nikdy jste nečekali, že to může být tak skvělé.

Hudební kritika o Lauren mluví jako o spojení Janis Joplin, Florence Welch a Courtney Barnett. Ale tváří v tvář její přítomnosti každé přirovnání kulhá. Její debutové album „Well, Hell“ sklidilo ocenění od NYLON, Noisey, Consequence of Sound, Los Angeles Times, Indie Shuffle a dalších médií. V USA hraje před vyprodanými sály a na pódiu se potkala s tak rozdílnými umělci jako jsou LP, Keith Urban, Shirley Manson, Eddie Vedder, Shakey Graves nebo Liz Phair. Její nová videa Wise Gal, Valhala, Make Love To Myself a nejnovější Super Bullshit a Water Sign jí získávájí stále větší počet fanoušků.


Website | Instagram |Facebook | FB událost

KOUPIT VSTUPENKY – Goout.cz

 

[/trim]
[trim length="250"]

Po loňském vyprodaném koncertu v Café V lese se do Prahy vrací LAUREN RUTH WARD. Tentokrát se představí ve smíchovském Futuru a přiveze své nové album “Vol.II”, které vyšlo 13. března 2020.

Každý, kdo viděl zpívat Lauren Ruth Ward, si pamatuje, když ji viděl poprvé. Není moc zpěváků, kteří vás takto osloví. Cítíte, že zpívá z každé své buňky a dokáže na chvíli změnit i vaši vlastní chemii. Říkáte si, když ona může být větší než její vlastní tělo, proč bych nemohl(a) i já ? A vy víte, že můžete. A co je ještě lepší, nikdy jste nečekali, že to může být tak skvělé.

Hudební kritika o Lauren mluví jako o spojení Janis Joplin, Florence Welch a Courtney Barnett. Ale tváří v tvář její přítomnosti každé přirovnání kulhá. Její debutové album „Well, Hell“ sklidilo ocenění od NYLON, Noisey, Consequence of Sound, Los Angeles Times, Indie Shuffle a dalších médií. V USA hraje před vyprodanými sály a na pódiu se potkala s tak rozdílnými umělci jako jsou LP, Keith Urban, Shirley Manson, Eddie Vedder, Shakey Graves nebo Liz Phair. Její nová videa Wise Gal, Valhala, Make Love To Myself a nejnovější Super Bullshit a Water Sign jí získávájí stále větší počet fanoušků.

Support: THE BLANK TAPES

The Blank Tapes je přezdívka Matta Adamse, multiinstrumentalistky z Los Angeles a Joshua Tree,, který produkoval více než tucet alb inspirovaných folk-rock-surf-psych-soul-popem šedesátých let u labelů jako Volcom, Burger Records, Antenna Farm, a další. Impose Magazine napsal o jejich posledním EP Super Bloom:

The Blank Tapes chrlí opojné a zmatené psychedelické jamy, které se točí, kroutí a dosahují až do stratosféry. Super Bloom je nepřetržitá série vznášejících se zvukových scén a další triuf pro Adamse a The Blank Tapes.“


Website | Instagram |Facebook | FB událost

KOUPIT VSTUPENKY – Goout.cz

 

[/trim]
[trim length="250"]

Nejosobnější album své hudební kariéry vydal 7. února na labelu Indies Scope písničkář David Pomahač

Ve srovnání s Pomahačovým předchozím projektem, urban-folkovým duem Kieslowski, značí novinka Do tmy je daleko posun v tvorbě, ať už v textech jdoucích na dřeň či příklonem k elektronice. Svůj podíl na tom nese i citlivá produkce Tomáše Havlena (Zvíře jménem podzim, Spomenik, Post-hudba aj.)

„Je to má zpověď o každodenním hledání světla, aniž bych si byl jistej, že vůbec někde nějaký je. O životě ve tmě s depresema, o všudypřítomným pocitu samoty, o lásce, kterou umím jen těžko dát najevo, o ztrátách a chuti se z toho všeho dostat a vidět světlo, cítit teplo. Myslím, že osobnější album bejt nemohlo. Odhalil jsem úplně všechno,“ říká Pomahač.

David Pomahač založil projekt Bez peří, devět let strávil v Houpacích koních, tři roky prožíval večírek doprovodné kapely Xaviera Baumaxy. Rok 2010 dal vzniknout duu Kieslowski. Písně stojící na zvuku kytary, piana, dvou hlasech a Davidových textech si získaly početnou fanouškovskou základnu a naplněné koncerty doma i v zahraničí. Kieslowski vydali tři alba, několik EP, byli nominováni na hudební cenu Apollo.

Miniturné k novince Do tmy je daleko zahájí Pomahač 21. 2. v Třebíči, dále vystoupí 22. 2. v Novém Městě na Moravě, 27. 2. v Plzni a na konec 11. března v pražském Café V lese, kde proběhne křest alba Do tmy je daleko. Pomahače čekají také festivaly, třeba Žižkovská noc či poličský Colour Meeting.

www.facebook.com/davidpomahacmusic

YouTube:

Stíny

Do tmy je daleko

 

[/trim]
[trim length="250"]

Martin E. Kyšperský je zpěvák, kytarista a autor skladeb kapely Květy. Získal mnoho ocenění, například Vinyla nebo Anděl (čtyřikrát za kapelu, jednou sólo). Věnuje se i aranžování a natáčení hudby pro jiné umělce, složil hudbu pro Divadla Reduta, Na provázku, Marta, Městské divadlo Zlín, pro řadu rozhlasových her a také pro dva celovečerní filmy a písně pro seriál Svět pod hlavou, oceněný Českým lvem. Založil kapelu Mucha a nahrál s ní dvě alba. Řadu jeho textů zhudebnila Lenka Dusilová. Hrál s písničkářem Jakubem Cermaque, experimentátorem Tomášem Vtípilem, bluesmanem Janem Ficem a dalšími.

Jako příležitostný herec natočil okolo desítky seriálů a filmů, jako například Případ pro exorcistu, Světlu vstříc, Trpaslík, Rédl, Přes prsty, Dáma a král, Nonstop lahůdky a další. S kapelou si zahrál i ve Francii, Srbsku, Holandsku, na Ukrajině a v Rakousku. Především však vystupuje v České republice, a to právě i kvůli akcentu na texty, které jsou dlouhá léta oceňovány kritikou pro svůj originální jazyk. Je jedním z poeticko-surrealistických mluvčích své generace. Sólové koncerty znamenají možnost bližšího kontaktu s publikem a jiný pohled na ty nejdůležitější písně z celé jeho autorské dráhy.

[/trim]
[trim length="250"]

Křehký písničkář s duší rockera a něžný rocker v pozici písničkáře. Romantik, poetik a melancholik v jednom balení s písněmi o hledání toho, co vlastně hledáme úplně všichni. David Pomahač uvádí svou sólovou dráhu singlem Stíny z připravovaného, prozatím bezejmenného, alba. K natáčení přizval hosty – syna Jáchyma, jež Davida často doprovází i na pódiu, belgického skladatele a hudebníka Guye van Nuetena a Tomáše Havlena, který desku produkuje a míchá. 

“Stíny jsou mý strachy, strach je můj stín. Bojím se nespavosti, živejch snů a reality, který nerozumim…a taky taková moje malá popová píseň, která vychází včetně tanečního remixu od Soundocana tedy Jana Čechtického z Ohm Square,” říká k singlu David Pomahač.

David Pomahač založil projekt Bez peří, devět let strávil v Houpacích koních, tři roky prožíval večírek doprovodné kapely Xaviera Baumaxy. Rok 2010 dal vzniknout urban folkovému duu Kieslowski. Intimní výpovědi stojící na zvuku kytary, piana, dvou hlasech a Davidových textech si získaly početnou fanouškovskou základnu a naplněné koncerty doma i v zahraničí. Kieslowski vydali tři alba, několik EP, byli nominováni na hudební cenu Apollo.

Kromě připravované sólovky, již  pokřtí v 30. ledna 2020 v pražském Café V lese, pokračuje Pomahač ve spolupráci s Martinem “Bonusem” Tvrdým na projektu Tvrdý/Pomahač. Je také iniciátorem koncertní série Slow sessions. Deska vyjde na labelu Indies Scope.

 

[/trim]
[trim length="250"]

David Pomahač je křehký písničkář s duší rockera a něžný rocker v roli písničkáře. Skladatel, hudebník a oceňovaný textař, vystoupil počátkem roku 2020 ze stínu známého urban-folkového dua Kieslowski a u Indies Scope vydal své debutové, sólové album Do tmy je daleko. Pokřtít jej stihl poslední den před začátkem lockdownu a dál už to všichni známe… Nicméně na to, že živě se celý rok moc hrát nedalo, deska rozhodně nezapadla a v obrovské konkurenci alb roku 2020 se umístila v první dvacítce celoroční hitparády Velká Sedma Radia 1, v žebříčku nejlepších desek roku 2020 časopisu Full Moon, v první desítce nejlepších alb roku Musicserver.cz i výběru nejlepších desek rádia Expres FM.

Do tmy je daleko představuje soubor zatím nejosobnějších písní Davidovy kariéry a posun v jeho tvorbě, ať už v textech jdoucích na dřeň, či příklonem k elektronice. Svůj podíl na tom má i citlivá produkce Tomáše Havlena (Zvíře jménem podzim, Post-hudba, Spomenik aj.). 

„Je to má zpověď o každodenním hledání světla, aniž bych si byl jistej, že vůbec někde nějaký je. O životě ve tmě, s depresema, o všudypřítomným pocitu samoty, o lásce, kterou umím jen těžko dát najevo, o ztrátách a chuti se z toho všeho dostat a vidět světlo, cítit teplo. Myslím, že osobnější album bejt nemohlo. Odhalil jsem úplně všechno,“  říká David Pomahač.

Téměř přesně po roce vyšel (opět u Indies Scope) záznam koncertu v Café V lese pod názvem Live 11/3/2020, které přináší skladby z desky “Do tmy je daleko” plus několik dalších ze spolupráce s Martinem Tvrdým (Bonus), které se stanou základem nového studiového alba.

„Mysleli jsme si, že měsíc po vydání alba “Do tmy je daleko”, tedy už na jaře, to krásně oslavíme. Datum 11. března se nám líbilo, ale netušili jsme, jak vyjímečný den to bude. Dvanáctého přišel lockdown a všechno je od tý doby jinak. Deska o hledání světla v temnotě dostala úplně jinej rozměr, intimní písničky o vnitřní izolaci jsou najednou konfrontovaný s realitou, kdy izolace hraje hlavní roli u všech bez rozdílu. A ani po roce se to moc nezměnilo. Ale ve všech písních nakonec světlo přijde a v reálnym životě to tak nejspíš dopadne taky tak,“ říká Pomahač.

David Pomahač založil projekt Bez peří, devět let strávil s legendární ústeckou kapelou Houpací koně, tři roky prožíval večírek doprovodné kapely Xaviera Baumaxy. Rok 2010 dal vzniknout duu Kieslowski. Písně stojící na zvuku kytary, piana, dvou hlasech a Davidových textech si získaly početnou fanouškovskou základnu a naplněné koncerty doma i v zahraničí. Kieslowski byli nominováni na hudební cenu Apollo a zůstaly po nich tři alba a několik EP. 

“Éra Kieslowski skončila, písničky ale zazní během mých koncertů. Mám je rád a jsou součástí mýho příběhu,”  dodává Pomahač.

 

PRESS

Rozhovor: David Pomahač ON AIR (Kytary.cz, 2021)

Rozhovor: David Pomahač: Písnička má opravdu smysl až ve chvíli, kdy někomu ovlivní život (Goout, 2020).

Rozhovor: David Pomahač: Život je prostě patetický (Frontman.cz, 2020).

Rozhovor: Do tmy je daleko. David Pomahač hledá v osobní sólovce světlo (ČT24, 2020).


[/trim]
[trim length="250"]

LAUREN RUTH WARD je přírodní úkaz. Hudební kritika o ní mluví jako o spojení Janis Joplin, Florence Welch a Courtney Barnett. Ve svých textech popisuje své životní zážitky a drsně i s chvěním sdílí svou zranitelnost i sílu. Její koncerty, ať už s kapelou, která flirtuje s 50′-60′ rock’n’rollem, nebo jen s kytarou, jsou plné syrových a niterných emocí.

Lauren vydala v loňském roce své debutové album „Well, Hell“, které ji představilo celosvětovému publiku a sklidilo uznání v médiích jako jsou NYLON, Noisey, Consequence Of Sound, The Los Angeles Times, Indie Shuffle a další. V USA hraje před vyprodanými sály a na pódiu se potkala s tak rozdílnými umělci jako jsou Keith Urban, Shirley Manson, Eddie Vedder, Shakey Graves, LP nebo Liz Phair. Jako poctu k narozeninám Grace Slick vydala vloni také singl „White Rabbit“ a k nedožitým 75. narozeninám Jima Morrisona 7-mi písňové tribute album „Happy Birthday Jim“ včetně videí ke všem 7 písním. Letos už stihla vydat dalších 6 singlů a 3 videa + spolu s Desi Valentine singl „Same Soul“ pro Jack Daniels.

Lauren Ruth Ward je posedlá objevováním sebe samé a nechává se inspirovat vším. V „Aging Actress“, jednom ze svých bočních projektů, spojila své síly s Chrisem Hessem ze SWIMM, režírovala a produkovala hudební video „Incognito“ Alicie Blue a příští rok plánuje vydání dalších 12 písní a 5 videí.

V Praze se objeví se svým kytaristou a spoluautorem jejích písní, Eduardem Riverou.

https://laurenruthwardmusic.com
https://www.youtube.com/channel/UC8dfUJJ-3op3B5wF5uono0w
https://www.instagram.com/laurenruthward/
https://www.facebook.com/laurenruthwardmusic/

[/trim]
[trim length="250"]

Během svého vystoupení v Polsku minulý víkend (na Cieszanów Rock Festivalu) Dubioza kolektiv převzali cenu Złoty Bączek za nejlepší vystoupení zahraničního umělce na festivalu Pol’and’Rock 2018 (dříve Przystanek Woodstock). Gratulujeme!!!

[/trim]
[trim length="250"]

Možná jste už zachytili zprávu o znovuzrození Nylon Jail. Kapela, která zazářila na české scéně v letech 2012-2014 a stejně rychle zmizela v roce 2015, se po dvou letech vrací s video singly, uvádějícími nové album, které vyjde na jaře 2018. A ve stejnou dobu Nylon Jail začnou taky znovu živě vystupovat.

Je nám velkým potěšením, že můžeme být u toho a otevíráme booking koncertů Nylon Jail pro rok 2018.

Rozhovory a odkazy:

[/trim]