[trim length="250"]

RHYECE O’NEILL je písničkář, básník a spisovatel, který se narodil v South Gippsland v australské Victorii. Sólově nebo se svou kapelou vystupoval po a barech a sálech v celém australském vnitrozemí i ve městech na pobřeží a absolvoval turné nebo vystoupení s kapelami The Beasts of Bourbon, The Ape, The Brian Jonestown Massacre, Spencer P. Jones a dalšími. Jeho hudba je směsí pouštního blues, garážového rock & rollu, outlaw country a psychedelie a mezi svými vzory jmenuje Iggyho Popa, Rowlanda S. Howarda, Einstürzende Neubauten, The Bad Seeds, Stanforda Clarkea, W. H. Audena, Arthura Rimbauda, PJ Harvey, Sylvii Plath, Patti Smith, Henryho Millera, Townese Van Zandta, Dostojevského, Lightnin’ Hopkinse, Johna Lee Hookera a Boba Dylana.

O’Neillovým řemeslem je především psané slovo. V roce 2017 shromáždil svou poezii a písně na své první album Übermensch Blues. Coby plodný básník, prozaik a písničkář dokončil několik románů, z nichž “Run To The Dust” vychází z jeho zkušeností odborového předáka, který vedl pracovní spor při práci na obrovském stavebním projektu v poušti. V té době také vznikla velká část jeho druhého alba Death of a Gringo. Na kontě má také svou první sbírku básní “The Condition Report 45”.

V roce 2018 vydal se svou bývalou kapelou The Narodniks album Death of a Gringo u francouzského vydavatelství Beast Records. Po vydání tohoto alba se kapela vydala na evropské turné, během kterého odehrála více než 41 koncertů po celém kontinentu, včetně tří vystoupení na legendárním festivalu Binic Blues ve Francii. Během pobytu v České republice nahrávali ve studiu Sono Records s Milanem Cimfem, který mj. spolupracoval s Davidem Bowiem, Lou Reedem a Krisem Kristoffersonem. Z této spolupráce, částečně na dálku, vzniklo v roce 2019 prorocké album Los Diablos, zatímco mezitím doma v Austrálii natočil s Hannah Jane akustické album Junk In The Valley.

V červenci 2019 v melbournském Cactus Room vzdal Rhyece O’Neill hold australské kultovní filmové klasice Wake in Fright. Se svou kapelou provedl živý originální soundtrack, který šokoval a nadchl vyprodaný sál. Gotická bluesová kytara, hybná basa a téměř psychotické boogie bicí vytvořily ohromující doprovod pro dialogy a téma filmu.

Zkraje roku 2021 prožil ve snu vizi, sbalil si věci do auta a vyrazil ještě té noci pryč z rodné Victorie, která již byla uprostřed pandemie uzavřena. Od té doby více než půl roku cestoval a žil v lesích a buši východního pobřeží Austrálie, od svého domova v Jižním Gippslandu až po větrné pobřeží Cooktownu v dalekém severním Queenslandu. Po návratu se usadil v Brisbane, kde založil novou kapelu, protože jeho původní spoluhráči uvízli v Melbourne.

PRESS

“Think Nick Cave & The Bad Seeds meets the old school sounds of The Veils meets Mark Lanegan… Filled with tension and drunken swagger with a deliciously complementing haunting violin: Australian singer songwriter Rhyece O’Neill impresses us with “The Fire in You.” Gobsmag.nl 

“Ubermensch Blues” grabs you first time and you’ll be returning over and over. It’s a sound investment, if not essential. i94bar.com

Christmas, Jesus, and modern visions of hell: we chat with Rhyece O’Neill, Happy Mag


[/trim]
[trim length="250"]

Frankie & The Deadbeats (v překladu budižkničemové, ztroskotanci nebo všiváci), je spolčení mužů pochybné reputace, jako hudební skupina však míří vysoko. Ze zaplivaných lokálů, kde nahlas a v potu tváře hráli punk a rock’n’roll, totiž už níž ani mířit nelze. Nyní ale vyslechli volání svého srdce a s muzikou, která jim koluje v krvi už od dětství, prožitého u táboráků, hodlají dobýt srdce posluchačů Country Rádia, stejně jako přesvědčit posluchače všech ostatních rádií, že country není žádná Popelka a klobouky, košile a koňáky jsou prostě cool. Frankie & The Deadbeats ale také věří, že country hudba je tady pro všechny, nehledě na barvu kůže nebo sexuální orientaci. Prostěradla patří na postel, ne na hlavu.

Ačkoli jsou Frankie & The Deadbeats čerstvou novinkou na české scéně (kapela vznikla v srpnu 2020), jednotliví muzikanti mají za sebou pohnutou historii v kapelách jako Hanba, Prague Conspiracy, Unholy Preachers, TiNG, Inverta Storca a dalších. V dubnu 2021 vydali na platformě Bandcamp svůj první singl “Let It Rain” a v červenci další singl/video “Cowboys & Dreamers”.  Album “The Shining” vyšlo 1. září 2021 u vydavatelství Pushteek Rec. (poslechněte si ZDE). Svůj první veřejný koncert kapela odehrála 30.července 2021 a podle reakcí zúčastněných se máte na co těšit. Na shledanou v Nashvillu!

Sestava:
František Knuth – zpěv, akustická kytara
Jakub Siňor – elektrická kytara
Miller Harrison – pedal steel kytara
Štěpán Kouba – baskytara
Martin Slezák – bicí

PRESS

Rozhovor: Frankie & The Deadbeats jsou jednoznačně city cowboys (Frontman.cz 2021)

Profil: V duši poušť a hodně country (Headliner, 2021)

Podcast: O čem sní městští kovbojové? (Radio Wave, 2021)

Rozhovor: Málokteré české country je tak cool jako Frankie & The Deadbeats (Frontman.cz, 2021)

Recenze: Zasnění kovbojové Frankie & The Deadbeats debutují výraznou deskou “The Shining” (Musicserver, 2021)


[/trim]
[trim length="250"]

Termín “terra profonda” pochází z italštiny a označuje hlubokou, úrodnou půdu. Vincenzo Lo Buglio je zpěvák a písničkář, pocházející ze sicilského Palerma. Jeho vizionářské texty, bluesová zkušenost a nepřeslechnutelný hlas a lá Tom Waits, mají zásadní na podíl hudbě maďarské skupiny Terra Profonda, která se vyznačuje pozemským a zemitým zvukem, inspirovaným blues, americkou “roots music”, jazzem a východoevropskou lidovou hudbou. Její ozvěny má v kapele na svědomí tradiční lidový muzikant Krisztián Kiss, jazzový a současný feeling potom obstarává basista a saxofonista Mátyás Szabó. Saxofon a irské bouzouki, moldavský koboz a bezpražcová basa dozrávají v jejich hudbě do jednoho organického a originálního zvuku.

Terra Profonda je kapela pro ty, které v ZOO zajímají spíše netopýři než lvi. Mezi jejich písněmi objevíme koketování niterného rhythm & blues s avantgardou, stejně jako nádherné balady, pohřbívající mučivé romance. Jejich smyslné, vášnivé a dramatické skladby rozbíjejí konvenční postupy populární hudby, intenzivní přítomnost silského frontmana, šamanská síla a zároveň křehkost jejich hudby dokáží udělat z každého jejich koncertu rituál. Kompoziční metoda kapely evokuje setkání Ali Farky Tourého s Tomem Waitsem, nebo členů Muzsikás a Wovenhand, rozplývajících se při sklence vína nad hudbou Townese Van Zandta. Teplý, chraplavý baryton Vinceza Lo Buglio vypráví příběhy o zamilovaných námořnících, vyděšených koních, zjizvených a zběsilých pocestných, mizejících nenávratně v temné noci a vy víte, že mu můžete věřit.

Svůj eponymní debut “Terra Profonda” nahrála kapela ve staré stodole v Německu. Všechny nástroje byly snímány overhead mikrofony, aby zachytily co nejpřirozenější a nejživější zvuk. Jejich druhé album “For the Sake of the Mountains” vyšlo v roce 2019. Nahráli jej opět živě, tentokrát v kapli na maďarském venkově.

PRESS

Terra Profonda: Přestaneme se snažit… a máme novou píseň! Rozhovor, Radio Proglas

[/trim]
[trim length="250"]

Po prvním a vyprodaném koncertu v Café V lese se do Prahy vrací LAUREN RUTH WARD. Tentokrát se představí ve smíchovském Futuru a přiveze své nové album “Vol.II”, které vyšlo 13. března 2020.

Každý, kdo viděl zpívat Lauren Ruth Ward, si pamatuje, když ji viděl poprvé. Není moc zpěváků, kteří vás takto osloví. Cítíte, že zpívá z každé své buňky a dokáže na chvíli změnit i vaši vlastní chemii. Říkáte si, když ona může být větší než její vlastní tělo, proč bych nemohl(a) i já ? A vy víte, že můžete. A co je ještě lepší, nikdy jste nečekali, že to může být tak skvělé.

Hudební kritika o Lauren mluví jako o spojení Janis Joplin, Florence Welch a Courtney Barnett. Ale tváří v tvář její přítomnosti každé přirovnání kulhá. Její debutové album „Well, Hell“ sklidilo ocenění od NYLON, Noisey, Consequence of Sound, Los Angeles Times, Indie Shuffle a dalších médií. V USA hraje před vyprodanými sály a na pódiu se potkala s tak rozdílnými umělci jako jsou LP, Keith Urban, Shirley Manson, Eddie Vedder, Shakey Graves nebo Liz Phair. Její nová videa Wise Gal, Valhala, Make Love To Myself a nejnovější Super Bullshit a Water Sign jí získávájí stále větší počet fanoušků.


Website | Instagram |Facebook | FB událost

KOUPIT VSTUPENKY – Goout.cz

 

[/trim]
[trim length="250"]

Kytara, ukulele, folk, blues, tango, americana a dolce vita, tak zní ve zkratce italské duo Ilaria Graziano & Francesco Forni. Své písně zpívají anglicky, francouzsky, španělsky a přirozeně také v italštině. Na jejich nezapomenutelných koncertech se cítíte jako na cestě, spojující Mexiko,Texas a Argentinu s jejich rodnou Neapolí. I když je občas někdo přirovnává k dvojicím jako Snakefarm, The White Stripes, Gillian Welch a David Rawlings nebo Isobel Campbell s Markem Laneganem, Ilaria a Francesco mají svůj vlastní hudební recept, postavený na jednoduchých ingrediencích – výrazných hlasech a akustických nástrojích. Oba dva mají kořeny u divadla a filmu a na kontě nespočet spoluprací s umělci jako Yoko Kanno, Marianne Faithfull, Roberto Saviano nebo Paolo Sorrentino. Ve spojení s jejich spagetti-westernovými hudebními výlety nelze nevzpomenout na velkou tradici italských filmových skladatelů jako jsou Ennio Morricone, Nicola Piovani, Riz Ortolani a dalších. Není divu, že dramatická nálada některých jejich písní mnohdy filmový soundtrack připomíná.

Na svém posledním albu „Twinkle Twinkle”se inspirovali svými cestami a univerzálními zážitky v čase a prostoru, které ovlivňují naše emoce a rozhodnutí. Název alba odkazuje k nejjednodušší, ale věčné melodii a představuje zvláštní jiskru, odlišnou pro každého z nás. Hvězdu, která nám svítí v noci a ukazuje nám směr v jakémkoli zmatku, mlze, v temnotě.


[/trim]
[trim length="250"]

Vypadá to, že písně Toma Waitse se již staly kategorií a žánrem samy o sobě. Důkazem toho je jedna z místních senzací New York City, dámské trio VickiKristinaBarcelona. Ve svém programu The Songs Of Tom Waits  představuje písně Toma Waitse v novém světle, přičemž ctí jejich původní humor a patos. VickiKristinaBarcelona spojují Waitsovy eklektické melodie se svůdnými harmoniemi tří ženských hlasů, vypravěčskými dovednostmi všech tří muzikantek a překvapivými aranžemi.

Jméno kapely je adaptací názvu známého filmu Woody Allena, který je příběhem tří silných žen a jejich komplikovaného vztahu k jednomu muži. Příběhem hravosti, lstivosti a ženské energie, zrcadlícího se i v hudbě VickiKristinaBarcelona.

Rachelle Garniez, Amanda Homi a Terry Radigan jsou všechny ostřílené zpěvačky a muzikantky s vlastní kariérou v odlišných hudebních žánrech. Rachelle je doma na prknech kabaretu, Amanda se pohybuje mezi rytmy celého světa a Terry v žánrech jako americana a roots music. Mezi umělci, se kterými spolupracovaly jsou jména jako Jack White, Jackson Browne, Jane Siberry, Patty Loveless, Dan Penn, Ray La Montaigne nebo Thomas Dolby.

Debutové album Pawn Shop Radio vyšlo 29. května 2020.


Website | Facebook | FB událost

Koupit vstupenku – Goout.cz

 

[/trim]
[trim length="250"]

Po loňském vyprodaném koncertu v Café V lese se do Prahy vrací LAUREN RUTH WARD. Tentokrát se představí ve smíchovském Futuru a přiveze své nové album “Vol.II”, které vyšlo 13. března 2020.

Každý, kdo viděl zpívat Lauren Ruth Ward, si pamatuje, když ji viděl poprvé. Není moc zpěváků, kteří vás takto osloví. Cítíte, že zpívá z každé své buňky a dokáže na chvíli změnit i vaši vlastní chemii. Říkáte si, když ona může být větší než její vlastní tělo, proč bych nemohl(a) i já ? A vy víte, že můžete. A co je ještě lepší, nikdy jste nečekali, že to může být tak skvělé.

Hudební kritika o Lauren mluví jako o spojení Janis Joplin, Florence Welch a Courtney Barnett. Ale tváří v tvář její přítomnosti každé přirovnání kulhá. Její debutové album „Well, Hell“ sklidilo ocenění od NYLON, Noisey, Consequence of Sound, Los Angeles Times, Indie Shuffle a dalších médií. V USA hraje před vyprodanými sály a na pódiu se potkala s tak rozdílnými umělci jako jsou LP, Keith Urban, Shirley Manson, Eddie Vedder, Shakey Graves nebo Liz Phair. Její nová videa Wise Gal, Valhala, Make Love To Myself a nejnovější Super Bullshit a Water Sign jí získávájí stále větší počet fanoušků.

Support: THE BLANK TAPES

The Blank Tapes je přezdívka Matta Adamse, multiinstrumentalistky z Los Angeles a Joshua Tree,, který produkoval více než tucet alb inspirovaných folk-rock-surf-psych-soul-popem šedesátých let u labelů jako Volcom, Burger Records, Antenna Farm, a další. Impose Magazine napsal o jejich posledním EP Super Bloom:

The Blank Tapes chrlí opojné a zmatené psychedelické jamy, které se točí, kroutí a dosahují až do stratosféry. Super Bloom je nepřetržitá série vznášejících se zvukových scén a další triuf pro Adamse a The Blank Tapes.“


Website | Instagram |Facebook | FB událost

KOUPIT VSTUPENKY – Goout.cz

 

[/trim]
[trim length="250"]

Tim Eriksen je jeden z nejpozoruhodnějších zpěváků americké „roots music“, který „spojuje kořeny a současnost s punkovou bezprostředností, která vás nechá stát s otevřenými ústy“. Muzikant neobvyklé naléhavosti a vynalézavý multiinstrumentalista, jehož interpretace starých mordýřských balad a “kostelních” harmonií nejstarší americké hudební tradice “Sacred harp” s všudypřítomnými stopami apalačské a irské hudby mu vynesly nadšené ohlasy publika po celém světě. Pravděpodobně jediný člověk, který stál současně na podiu s Doc Watsonem i Kurtem Kobainem.

Pokud si nejste jistí, co byste měli očekávat, třeba si vzpomenete na film Návrat do Cold Mountain s Nicole Kidman a Jude Law v hlavních rolích, kde Tim mj. učil zpívat Nicole Kidman, Elvise Costella and Stinga staré “Shape note” chorály z 19. století. Jeho píseň “I Wish The Wars Were All Over” si vybrala Joan Baez jako svoji poslední nahrávku. Kromě výše zmíněných spolupracoval např. s Jackem Whitem, Ralphem Stanleym, Stevem Reichem, Stevem Albinim, Joe Boydem, T Bone Burnettem a Alison Kraus.

Tim Eriksen si vydobyl ostruhy hraním v notoricky známém newyorském klubu CBGB s legendárními hardcore punkovými Cordelia’s Dad. Získal univerzitní titul v klasické indické hudbě v jižní Indii (veena a hlas), zatímco se po celou dobu neustále zabýval severními kořeny (Northern Roots) stylu Americana, které doloval z archivů místních knihoven a paperbacků pro podomní prodej. Coby původně punkový rebel debutoval na začátku milénia jako sólista v New York Carnegie Hall v symfonické skladbě Evana Chamberse „The Old Burying Ground“. Do New Yorku se vrátil na několik vyprodaných koncertů v jazzovém “hlavním městě světa“, klubu Blue Note, jako zvláštní host světového jazzového inovátora Omara Sosy. Jejich společné album s názvem „Across the Divide“ (Half Note, 2009) bylo 2x nominováno na cenu Latin Grammy.

VSTUPENKY: https://goout.net/cs/koncerty/tim-eriksen/wsyhf/+wovnp/

www.youtube.com/user/batfancy
www.timeriksenmusic.com
www.facebook.com/timeriksenmusic

[/trim]
[trim length="250"]

LAUREN RUTH WARD je přírodní úkaz. Hudební kritika o ní mluví jako o spojení Janis Joplin, Florence Welch a Courtney Barnett. Ve svých textech popisuje své životní zážitky a drsně i s chvěním sdílí svou zranitelnost i sílu. Její koncerty, ať už s kapelou, která flirtuje s 50′-60′ rock’n’rollem, nebo jen s kytarou, jsou plné syrových a niterných emocí.

Lauren vydala v loňském roce své debutové album „Well, Hell“, které ji představilo celosvětovému publiku a sklidilo uznání v médiích jako jsou NYLON, Noisey, Consequence Of Sound, The Los Angeles Times, Indie Shuffle a další. V USA hraje před vyprodanými sály a na pódiu se potkala s tak rozdílnými umělci jako jsou Keith Urban, Shirley Manson, Eddie Vedder, Shakey Graves, LP nebo Liz Phair. Jako poctu k narozeninám Grace Slick vydala vloni také singl „White Rabbit“ a k nedožitým 75. narozeninám Jima Morrisona 7-mi písňové tribute album „Happy Birthday Jim“ včetně videí ke všem 7 písním. Letos už stihla vydat dalších 6 singlů a 3 videa + spolu s Desi Valentine singl „Same Soul“ pro Jack Daniels.

Lauren Ruth Ward je posedlá objevováním sebe samé a nechává se inspirovat vším. V „Aging Actress“, jednom ze svých bočních projektů, spojila své síly s Chrisem Hessem ze SWIMM, režírovala a produkovala hudební video „Incognito“ Alicie Blue a příští rok plánuje vydání dalších 12 písní a 5 videí.

V Praze se objeví se svým kytaristou a spoluautorem jejích písní, Eduardem Riverou.

https://laurenruthwardmusic.com
https://www.youtube.com/channel/UC8dfUJJ-3op3B5wF5uono0w
https://www.instagram.com/laurenruthward/
https://www.facebook.com/laurenruthwardmusic/

[/trim]
[trim length="250"]

“one of the best voices in music” – T Bone Burnett

Tim Eriksen is acclaimed for transforming American tradition with his startling interpretations of old ballads, love songs, shape-note gospel and dance tunes from New England and Southern Appalachia. He combines hair-raising vocals with inventive accompaniment on banjo, fiddle, guitar and bajo sexto, creating a distinctive hardcore Americana sound that ranges from the bare bones of solo unaccompanied singing on his album “Soul of the January Hills” (Appleseed 2010) through the stripped-down voice and bajo sexto Christmas album “Star in the East” (timeriksenmusic 2012) to the lush, multi-layered arrangements on “Josh Billings Voyage”, the new album of northern roots American music from the imaginary village of Pumpkintown (timeriksenmusic 2012).

Eriksen’s own compositions, which NetRhythms UK described as “strange and original works”, have been featured in films like the Billy Bob Thornton vehicle “Chrystal” and the upcoming documentary “Behold the Earth”. Eriksen’s other notable work has included extensive contributions to Anthony Minghella‘s 2004 Oscar-winning film “Cold Mountain” as well as collaborations ranging from hardcore punk and Bosnian pop to symphony orchestra and the 2010 Grammy-nominated album “Across the Divide with Afro-Cuban world-jazz pianist Omar Sosa.

The former frontman of the prophetic groups Cordelia’s Dad (folk-noise), Northampton Harmony (shape-note quartet) and Zabe i Babe (Bosnian folk and pop), Tim Eriksen is the only musician to have shared the stage with both Kurt Cobain and Doc Watson, and his media appearances have ranged from Prairie Home Companion to the Academy Awards. Having graduated from early shows at punk mecca CBGB, Tim’s more recent performances have included his Carnegie Hall debut as a soloist in Even Chambers‘ symphonic work “The Old Burying Ground” and two week-long stints at the Blue Note Jazz Club with Omar Sosa. In the studio, he has worked with producers including Joe Boyd, T-Bone Burnett and Steve Albini.

While Eriksen’s curiosity and passion have led him on many musical journeys besides American roots – from punk rock and shape-note gospel through South Indian classical music and Bosnian pop to world jazz and contemporary symphonic music – all his explorations are linked by the qualities of intensity, directness, and authority which combine in a music that captures a truth about human experience and expresses it without apology.

TEACHING AND SCHOLARSHIP

Tim Eriksen’s work as an ethnomusicologist and teacher has included extensive research on shape-note music in New England and the venerable Sacred Harp four-part harmony tradition. He is a founder of what is currently the world’s largest Sacred Harp singing convention, in Northampton, MA. In the words of Paste Magazine editor Josh Jackson, “no one has done more to help revive Sacred Harp singing among a younger generation.”

Eriksen has taught college courses including American Balladry, Global Sounds, Film Music from Hollywood to Bollywood, American Music, and Songwriting at Dartmouth College, Amherst College, Smith College, The University of Minnesota, Hampshire College and Wesleyan University. In addition, he has taught hundreds of hour- to week-long workshops and seminars in shape-note harmony singing, American music history, ballad singing and instrumental accompaniment at festivals, universities, museums and arts centers, including the Smithsonian Institution, Harvard University, the Society for Ethnomusicology Convention, Colours of Ostrava Festival (Czech Republic), Camp Fasola (Anniston, AL) and the Early Music Festival in Jaroslaw, Poland. His students have ranged from a group of kindergarteners at an inner city school in Portland, Oregon to Nicole Kidman, Elvis Costello, Sting and a group of fifty Romanian extras in the film Cold Mountain and the senior citizen members of the now legendary Young at Heart Chorus.


[/trim]