[trim length="250"]

Sergent = četař, seržant,  Pépère = 1) obtloustlý, kulatý, 2) pěkný, pořádný, 3) poklidný, pohodlný, fajn,

Sergent Pépère to je neodolatelná směsice jazzové, cirkusové, balkánské a filmové hudby s příchutí ska, latiny a francouzského šansonu. Sergent Pépère je synonymem pro vynikající instrumentální výkony, dokonalou sehranost a živelnou radost z hraní, to vše podáváno s virtuózní lehkostí a mistrovským nadhledem, jen jakoby mimochodem… Sergent Pépère musíte ale především vidět – jejich hudba funguje především v dokonalém spojení s jejich vizuální show, cirkusovými kostýmy a pantomimickými gagy – obecenstvo zapomíná na čas a rádo se nechává přenést na bulváry Paříže, do cirkusu, na istanbulské tržiště, na balkánskou svatbu, do přístavního baru Buenos Aires, na karneval v New Orleans a také do němých filmových grotesek Charliho Chaplina. Sergent Pépère je kapela, která dokáže zasáhnout a rozesmát jazzmany, rockery, technaře i folkaře, od dětí až k dědkům, protože mluví o tom, co máme vevnitř všichni společné.

Sergent Pépère, kteří jsou často přirovnáváni k balkánským, ale i neworleánským dechovým kapelám, mají za sebou bohaté koncertní zkušenosti z hraní na festivalech po celé Evropě a především jako mobilní pouliční divadelně-hudební ansámbl. Svědčí jim úzký kontakt s publikem, jejich klubová nebo pouliční vystoupení mají nezapomenutelnou atmosféru tím, jak publikum bývá vtaženo do děje.

Pocházejí z bretaňského Rennes a vznikli na základech pouličního divadla Arpion Celeste. V ČR zdomácněli v letech 2002 – 2009, kdy tady absolvovali desítky koncertů a získali si početný zástup nadšených obdivovatelů. Objevili se např. na Colours of Ostrava, Letní Letná, Noc s Andělem, Prázdniny v Telči, Letní filmová škola, Kolínský Mimoriál, Folkové prázdniny v Náměšti, Svatováclavské slavnosti v Českém Krumlově a Břeclavi, v pražském Paláci Akropolis a mnoha dalších festivalových, klubových i pouličních vystoupeních.

Recenze – Ohlasy

“… To všechno ovšem bylo naprosté nijaké nic proti úderníkům z Francie, kteří pod názvem Sergent Pépère téměř vyhodili nádvoří do vzduchu… Kostýmy, hravost, blbnutí na pódiu i pod ním, schopnost dělat si legraci ze sebe sama, hra na tubu na didgeridoo způsob a kvalitní muzika, toliko pár indicií pro neznalce.”
David Věžník, Folkové Prázdniny, Musicserver.cz

“Kolín – Litry potu tekly ve čtvrtek večer nejen z mnoha desítek diváků, ale i francouzské kapely Sergent Pépère, která příchozí bavila v sále štítarské hospody La France.”
(hej) Kolínský deník – 24.6.2006

“…francouzskému Sergentovi jsem se smál jako debil. Módní přehlídce metrosexuálù, největšímu bluesovému zpěvákovi naší doby, magické akci mistra Nestora, perkusistovi, který „hovoří plynně česky“ i celému spolku najednou. Připadal jsem si jako v Bohnicích a cítil jsem se naprosto skvěle.”
Milan Zeibert, Plátek – Folkové Prázdniny, Náměšť nad Oslavou

“…Bylo radostí sledovat, co všechno jsou Francouzi (komedianti jedni) schopní učinit, aby publiku udělali potěšení. Stoprocentní přesvědčivost a nasazení. Absolutní vrchol festivalu!”
Vladimír Sládek, Ostrovní Mimoriál se všudepřítomnými ufony, Kolin.cz

“…kapela předvedla opravdu velmi propracovanou show s prvky všeho možného i nemožného a rozesmála alespoň na chvíli úplně každého.”
www.kulturniakce.cz, koncert S.P. v Paláci Akropolis


[/trim]
[trim length="250"]

Každý trumpetista na Balkáně, toužící po uznání a vážnosti, se musí zúčastnit soutěží dechových kapel a jeho snem je vyhrát nejprestižnější soutěž tohoto druhu – Guča Festival. Džambo Agušev vyhrál mnoho takových soutěžích, včetně Guča Festivalu, což je nejdůležitější událost tohoto druhu na celkém Balkáně a s největší pravděpodobností i na celém světě.

Džambo je lídrem Džambo Aguševi Orchestra, dechové kapely (brass band) z Makedonie, virtuózně hrající hudbu, která by mohla být popsána jako fúze tradiční balkánské, cikánské a turecké hudby, ovliněné swingem, jazzem, pop music a filmovou hudbou. Džambo Aguševi Orchestra jsou dnes považováni za jednu z několika málo špičkových balkánských dechovek s vlastním, originálním stylem.

Džambo se narodil ve Strumici, v Makedonii, v rodině s dlouhou a významnou hudební tradicí. Už od dětství následoval příklad svého otce Cemala Aguševa a strýce Koco Aguševa a neměl žádné pochybnosti o své budoucí hudební kariéře. Když mu bylo 11 stal se třetím trumpetistou Aguševi Orkestar, který založil jeho strýc Koco, legendární trumpetista, proslulý po celém Balkáně i v zahraničí. V 19 letech se zúčastnil své první soutěže, Kumanovo Trumpet Fest, kde porazil všechny své rivaly a získal první místo. V letech 2006 až 2011 byl absolutním šampiónem této soutěže, dokud mu nebyl udělen zákaz účasti, aby měli šanci zvítězit i jiní trumpetisté. V roce 2011 se zúčastnil soutěře Pehcovo, kde okouzlil porotu a získal všechny ceny. V stejném roce se přihlásil i na slavný festival Guča, zvaný také „Soutěž o zlatou trubku“. Aguševi Orkestar získal první cenu a Džambo sám se zapsal do historie tohoto festivalu tím, že jej ocenili jak odborná porota, tak obecenstvo. Vítězství v Guči bylo následováno dalším vítězstvím v Pehcevo v roce 2012 s následným požadavkem organizátorů, aby již dále nesoutěžil, protože vyhrál všechny ceny.

V Evropě jsou Džambo Aguševi Orchestra považování za možná nejoriginálnější balkánskou dechovku současnosti, která je schopná zpracovat jakékoli téma a zahrát téměř cokoli a to vše v tempu, za které by se nemuseli stydět i nejrychlejší d’n’b DJs. Vedle festivalů na Balkáně hrají i na festivalech a akcích po celé Evropě, ale stihli už uchvátit i publikum např v Mexiku, USA nebo Austrálii. Ke spolupráci si je pravidelně zvou např. Dubioza kolektiv.

CZ PRESS

Džambo Aguševi Orchestra: Diamantové prsty (Harmonie 2015)


 

[/trim]